První deska zpěvačky Anety Langerové, Spousta andělů, dokazuje, že vyhrát
televizní soutěž Česko hledá SuperStar neznamená, že člověk má jen
charisma a nikoliv talent. Ona má obojí, především ale to druhé. Vždyť
ji vlídně přijala jak školou povinná mládež, tak její rodiče, v létě
2004 i festivalové publikum na Rock for People v Českém Brodu a Sázavafestu
v Sázavě, a koneckonců také hudební kritika, která bez ataků sobě
vlastních vyčkala, jak první album dopadne. Že poté Anetě uznale
poklepala na rameno, je důkazem přijetí nového jména mezi dosud skloňovaná.Narodila se v porodnici v Benešově 26. listopadu 1986 ve znamení Střelce (nyní žije v Říčanech) a celý její život byl a dosud je lemován hudbou. Začala ji vnímat hned, jak jen to bylo možné. Zpívala si s rádiem, poklepávala do rytmu a v osmi letech se začala učit hrát na kytaru. „Z dětství mi utkvěla v paměti písnička od Pink Floyd Wish You Were Here,“ vzpomíná na svůj letitý oblíbený hit.
Jejími prvními pěveckými učitelkami a současně partnerkami byly máma a sestra. Dobrá průprava. Když pak chodila na hodiny hry na kytaru, chtěli po ní, aby k tomu zpívala. Odtud už byl jen krůček k tomu stát se členkou říčanského sboru Bardáček.„Zpívali jsme sbory pro různá nahrávací studia, kde jsme měli nazpívávat nebo dabovat nějaké pohádky a podobně. Ve čtrnácti letech jsem se stala členkou skupiny SPB. To byla velká škola. Zvykla jsem si pravidelně zpívat a také na kontakt s diváky. Byly časy, kdy jsme hráli každý týden. Neustále jsem se učila něčemu novému, i věcem, které se týkaly aparatury, organizace koncertů a podobně,“ tvrdí.
Pak přišla soutěž Česko hledá SuperStar, do které se na konci roku 2003 přihlásila a ve svých sedmnácti letech ji úspěšně absolvovala. V noci 20. června 2004 se stala vítězkou prvního českého ročníku. Aplaudovala jí tehdy celá země, ovšem pro ni všechno teprve začínalo.„Ten večer jsem si neuvědomovala vůbec nic. Nevěděla jsem, čí vůbec jsem. Samozřejmě jsem se zezačátku toho úspěchu bála, protože jsem netušila, jestli mi firma a lidé kolem soutěže nemohou nějak ublížit a ještě na to mít smlouvu. Potom mi ale došlo, že jsem člověk, který má svá práva, a přestala jsem se bát. Našla jsem svou cestu a začala mít jasno. Úspěch mě najednou vyhecoval k tomu uvědomit si, že mám možnost v téhle zemi něco dokázat a třeba i změnit,“ říká.
Z prázdnin roku 2004 neměla nic. Na dovolenou nebyl čas a neuzmula pro sebe ani jeden volný víkend. Věnovala se nejenom nahrávání desky, protože podle regulí soutěže musela vítězka vydat album ze všech deseti finalistů nejdříve, ale také akcím, které s pořadem bezprostředně souvisely, či se na něj nabalily. Výborně se cítila na letních festivalech. Vystupovala tam před diváky, kteří jí jsou nejbližší a kterým by chtěla zpívat i v budoucnu.„Na desku jsem vybírala obrovského množství písniček. Neustále jsem dostávala k poslechu cédéčka s asi deseti skladbami. Většina byla součástí nabídkové banky firmy BMG. Do ní vkládají své skladby autoři z celého světa. Dala jsem na svůj první pocit a pokoušela se vžít do posluchače, který si říká, že by tuhle písničku chtěl slyšet v rádiu. Hledala jsem v těch písničkách různé detaily, rozhodovaly drobnosti. Řekla bych, že každá měla svou zajímavou strukturu, ovšem těch třináct, které jsem na desku vybrala, bylo nejzvláštnějších v tom nejlepším smyslu slova. Chytily mě,“ přiznává.
Tři skladby jsou od českých autorů. František Táborský ze skupiny Chinaski napsal Nebe v loužích s textem Tomáše Rorečka, Oskar Petr složil a otextoval Hříšná těla, křídla motýlí a Michal Hrůza ze skupiny Ready Kirken vymyslel a opatřil textem písničku Voda živá.Vyjma písně You’re A Creep autorů Ricka Kellyho a Anthonyho Littlea jsou všechny na desce nazpívány v češtině. Kolem Anety se shlukla parta skvělých textařů: Pavla Milcová, Milan Princ, Robert Nebřenský, Simona Ester Brandejsová a Gábina Osvaldová.
„Bylo strašně málo času, takže jsem se jen s někým sešla předtím, než začal text psát. Většinou ho přinesli, já si ho přečetla, pak jsme nad ním seděli, případně škrtali a upravovali. Dávala jsem si záležet, aby v nich byla slova, která mi jsou blízká. Jaký text se mi hned líbil? Skvělej nápad od Pavly Milcové. Byl přesně nafrázovaný, vlastně úplně dokonalý. Nemuseli jsme na něm nic měnit,“ konstatuje Aneta.
Práce ve studiu Vyžlovka Daniela Hádla ji příliš nezaskočila. Když nahrávala své party, byla v něm pět dnů v kuse. Příjezd koproducenta desky Ivana Krále byl pak jako z pohádky.„Zezačátku jsem měla strach z toho, že přijde hvězda, která si ve studiu udělá svou práci, odejde a nebude se se mnou vůbec bavit. Bylo to ale přesně naopak. Přijel, podal mi ruku a já zjistila, že je všechno v naprosté pohodě. Hodně jsme spolu mluvili, všechno jsme probírali, bavili jsme se i o mé budoucnosti. Řekl mi spoustu užitečných věcí.“ Nejosobnější vztah má Aneta k písni Voda živá, kterou pro ni složil Michal Hrůza z Ready Kirken.
„Sešli jsme se, on mi tu písničku, která byla tehdy ještě nazpívána svahilsky, pustil, a začali jsme se bavit o svých představách. Mluvili jsme strašně dlouho, takže se v ní objevuje spousta osobních věcí,“ přiznává. „Ale v každé písničce je něco osobního.“Album Spousta andělů vyšlo 6. září. Premiérově se prodávalo 31. srpna na první Anetině show v Praze na Výstavišti. Pokřtít ho přišli přátelé ze skupin Divokej Bill, Ready Kirken, Tři sestry a SPB.
7.11. 2005 vydala živé CD Aneta Langerová "Spousta Andělů - Koncert", které bylo nahráno 9.9.2005 na koncertě v rodných Říčanech. 23. listopadu 2005 bylo vydáno DVD Aneta Langerová \"Spousta Andělů ...na cestě\". DVD zachycuje fantastickou zkušenost z živého hraní. Vedle záznamu koncertu z 9. září 2005 v Říčanech obsahuje DVD “Spousta andělů na cestě” 50-ti minutový dokument, jenž nabízí výjimečnou cestu do Anetiny duše, když zachycuje život kapely v zákulisí koncertů a na cestách. Dokument natočil Michal Kudláček, režisér videoklipu Voda živá. Jako bonus DVD obsahuje oba videoklipy k písním Hříšná těla, křídla motýli a Voda živá.
Po dvou letech vydala své 2.CD "DOTYK" podle písně "Malá mořská víla". Album je z většiny "autorské".
Cesta k Dotyku:
Říká se, že
druhé album je pro každého muzikanta kritické, a pro Anetu Langerovou to
platilo dvojnásob. Po obrovském úspěchu debutu Spousta andělů (vyšel 6.
září 2004), který vzhledem k okolnostem musel vzniknout ve velmi krátké
době, byla Aneta rozhodnutá si druhé album udělat zcela po svém tak, aby
se s ním mohla stoprocentně ztotožnit. To v prvé řadě znamenalo zkusit
skládat muziku a psát texty. „Na začátku jsem si představovala, že napíšu
třeba jednu nebo dvě písničky. Neměla jsem pocit, že bych dokázala složit
větší část desky – vždyť jsem to nikdy předtím nedělala.“Významným pomocníkem byl od počátku Michal Hrůza, který Anetu ve skládání povzbuzoval a dodával jí sebevědomí. „Najednou mě to chytlo, dostala jsem se do stavu jakési euforie a už jsem se vůbec nestyděla za to, co jsem vytvořila, naopak jsem se cítila hrozně dobře. Písně se postupně dávaly dohromady, až jsem najednou zjistila, že většina pochází z mé ruky. To je hrozně příjemný pocit.“
Na písničkách na albu Dotyk se podílelo několik dalších autorů: právě Michal Hrůza, dále kytarista Anetiny kapely a.m. almela, Robert Nebřenský, Lukáš Klofec a také Jan Muchow, který se ujal produkce desky. „Měla jsem v úmyslu složit většinu věcí s Michalem a almelou, protože si s nimi rozumím a vím, že mají obrovskou slovní zásobu. Ale s Michalem to nakonec nevyšlo tak, jak jsem si původně představovala, protože on začal dělat vlastní desku a neměl už tolik času. O jeden text (vzdušná skladba Slib mi dej) jsem poprosila Lukáše z Letů mimo, na jinou píseň (energické Vysoké napětí) mě napadl Robert Nebřenský a vyšlo to, což je super.“
Výpomoc probíhala ve větší míře po textové než hudební stránce, protože právě texty jsou pro Anetu obtížnější stvořit. „Slova jsou záludná a já mám ještě navíc netalent na češtinu. Oproti tomu muzika je pro mě přirozená věc, sednu ke kytaře nebo klávesám a prostě začnu hrát.“
osobnosti.cz